Loading...

Filip
Barankiewicz

umělecký šéf Baletu ND

Filip Barankiewicz rovná se úspěch. Tato rovnice platí již nejméně od roku 1991, kdy varšavský rodák získal první ze svých mnoha ocenění, a to cenu Václava Nižinského pro nejlepšího tanečníka roku. Jeho baletní i nebaletní kroky následně vedly z Varšavy přes Lausanne, Monte Carlo a Stuttgart až na první scénu pražského Národního divadla. V posledních letech pak s baletem procestoval prakticky celý svět, od roku 2017 však zakotvil opět v Praze, kde nastoupil do role uměleckého ředitele Baletu ND. A v této roli se stal, jak je jeho dobrým zvykem, mimořádně úspěšným.

Jak těžké bylo přejít z role tanečníka do role uměleckého šéfa? Považujete se více za umělce nebo manažera či team leadera?

Je to kombinace všech tří rolí. Jako první sólista mohu říci, že moje kariéra byla nanejvýš naplněna. Přechod na pozici baletního mistra nezačal před rokem, ale již před pěti lety, kdy jsem v sobě objevil touhu pomáhat tanečníkům, trénovat a učit je nové role. Bez všech těchto zkušeností s inscenováním baletů, pedagogickou činností a vystupováním jako hostující umělec bych nemohl otevřít oči světu tance. Každé divadlo má jiné diváky, specifické pracovní postupy, což mě donutilo se učit o naší profesi z různých úhlů pohledu. Podle mého názoru vést baletní soubor znamená převzít odpovědnost a dále jej rozvíjet.

V čem spatřujete budoucnost baletu? Žánru, který není zcela mainstreamový…

Balet je velice specifická umělecká forma. Pouze udržení nejvyšší úrovně zajistí kvalitu souboru. Pestrý repertoár zahrnující různé styly je typickým znakem mezinárodně prvotřídního souboru 21. století. Myslím si, že významně přispíváme k dvousetleté světové baletní tradici. Tanec v současnosti, ale také budoucnosti, bude dále vycházet z krásy těla vyjadřující lidské pocity a emoce, bude stále přitahovat diváky a tanečníci budou i nadále přispívat jednotlivými interpretacemi k úspěchu „tance“ v našem životě.

V Národním divadle působíte od uplynulé sezony. Co se za tu dobu podařilo?

95 % návštěvnost v minulé sezoně a tři nové nesmírně úspěšné premiéry mluví za vše. Inscenace Timeless se stala jedním z nejpopulárnějších komponovaných večerů v historii Baletu Národního divadla. Rodinné představení Marná opatrnost si diváci doslova zamilovali. Dokonce také Slovanský temperament se setkal s velkým pochopením ze strany mladé generace. Oslovili jsme tedy širší publikum. Velký úspěch jsme také zaznamenali v britském časopise Dance Europe, prestižním mezinárodním magazínu věnovanému tanci, který mne zařadil mezi nejlepší umělecké šéfy baletních souborů na světě v sezoně 2017/2018. Vyzdvihli také taneční umění našich prvních sólistů, Aliny Nanu v roli Lise a Ondřeje Vinkláta v roli Colase v inscenaci Marná opatrnost. Cenu kritiků získal také Andrej Kajdanovský za choreografii a Balet Národního divadla označení za soubor roku.

Která představení byste rozhodně doporučil?

Minulou sezonu jsem naplánoval všechny premiéry a budu v tom pokračovat i nadále. Tedy, všechny nové tituly, které se objeví v našem repertoáru, budou na mé doporučení. V každém případě bych diváky pozval na prestižní složený večer Timeless a dalších osm inscenací od ledna 2019. Doporučuji klasický balet Labutí jezero Johna Cranka, náš soubor se stane po Stuttgartském baletu prvním tělesem, který tento titul uvede a představení pro rodiny s dětmi, Marnou opatrnost Fredericka Ashtona. Složený večer Vertigo stojí rozhodně za vidění, stejně tak jako skvělý Valmont, Sólo pro tři nebo premiéra Procesu podle Franze Kafky vytvořená vynikajícím italským choreografem Maurem Bigonzettim. Inscenace Slovanský temperament oslovuje mladé diváky skvostnou estetikou choreografií Dumka a Aspects. Perfect Example je taneční divadlo, jaké Praha dříve nezažila. Pevně věřím, že si diváci podle svého vkusu z patnácti titulů našeho repertoáru jistě vyberou.

Kam míří balet první scény? Jaký je Váš sen?

Snění by při vedení baletního souboru nebylo právě nejlepší. Mým cílem je zařadit Balet Národního divadla mezi vrcholná evropská taneční tělesa, a to pomocí vylepšení organizace, především pak rozšířením repertoáru při zachování vysoké úrovně profesionality ve všech ohledech.

Filip Barankiewicz