Loading...

Co byste si
měli přečíst

Nové knihy vycházejí každý den. Nikdo nemá šanci nejen všechny přečíst, ale ani poznat, co za přečtení stojí. My se vám v tom snažíme trochu pomoci.

Dobrých knih vychází čím dál tím více. Není problém si vybrat, horší je najít si čas na čtení. Přicházíme s další dávkou doporučení, které knihy byste neměli zmeškat.

Novela Jezero české spisovatelky Bianky Bellové není letošní novinkou, poprvé vyšla již předloni, stále se však o ní mluví a stále se prodávají její dotisky. Zájem je oprávněný, a to jak díky čtivosti sevřeného temného příběhu na pomezí reportáže (přiznanou inspirací bylo vysychající Aralské jezero) a postkatastrofického sci-fi, tak pro suverenitu, se kterou domácí autorka opustila typicky česká témata a zařadila se do nadnárodní literatury. Však také kniha vychází v četných překladech. V podstatě jde o legendu, archetypální příběh: cesta tam a zase zpátky. Hlavní hrdina Nami nemá příliš na vybranou. Sledujete jej krok za krokem, chcete mu pomoci, ale víte, že nemůžete.

Další českou autorkou, jejíž jméno stojí za zapamatování, je Anna Cima. Její prvotina se jmenuje Probudím se na Šibuji, což se může zdát nesrozumitelné, dokud se čtenář nedozví, že Šibuja je jednou z částí Tokia. Autorka je japanistka, v textu se prolíná znalost českého a japonského prostředí, v příběhu pak realita s fantaskními prvky. Napínavé, vtipné, výtečně napsané, velký příslib do budoucna. A když už jsme u Japonska, je zde zbrusu nový Haruki Murakami. Kdo je jeho fanouškem, nemůže si nechat ujít román Komturova smrt Je pořádně objemný, jak Murakamiho knihy bývají, a hodně podobný všemu, co tento autor chytrých bestsellerů napsal. Což znamená, že jde o tajemný příběh plný zvratů, nejistot a pochybností, že zde najdeme hodně strachu, nějaký ten sex, spoustu narážek na jiné knihy a další kulturní artefakty, což napovídá už samotný název knihy. Murakamimu samozřejmě hrozí, že stálým využíváním svého zaběhnutého receptu může začít být nezajímavý, zatím k tomu však nejspíš nedošlo.

Bianca Bellová: Jezero Host 2016, 192 str.

Anna Cima: Probudím se na Šibuji
Paseka 2018, 320 str.

Jiným zahraničním spisovatelem, který si již dávno udělal velké jméno po celém světě, je dánský autor Peter Høeg. Proslavil se zejména svým bestsellerem Cit slečny Smilly pro sníh. Jeho hrdinka je svérázná, velice nadaná, vynalézavá a nedůvěřivá žena, která díky tomu dokáže přežít v podmínkách, kde by jiní neměli šanci. Susan Svendsenová, hlavní postava Høegovy novinky Susanin efekt, je něco jako Smilla po pár letech. Jejím darem a prokletím je neobyčejné nadání přimět lidi, aby jí prozradili svá nejhlubší tajemství. Darem a prokletím, které vzbudí pozornost mocných – a začne hra o životy. Kniha je chytrá, vtipná, dosti erotická a především se prakticky nedá odložit z ruky.

Haruki Murakami: Komturova smrt
Odeon 2018, 752 str.

Peter Høeg: Susanin efekt Argo 2018, 332 str.

Posledním tipem z oblasti prózy je krátká novela Jaroslava Rudiše, Český ráj. Celá se odehrává v sauně, vystupují v ní pouze muži, je napsána stylem, jako žádná jiná kniha, kterou jste doposud četli. Je to speciální tip pro všechny muže okolo čtyřiceti let. Nečekejte však legraci ani šťastný konec.

A nyní k literatuře faktu. Víte, kdo jsou to prepeři? Jsou to lidé, kteří se připravují (prepare) na EOTWAWKI. Ale co vlastně EOTWAWKI znamená? End of the world as we know it neboli konec toho světa, který známe. Může nastat různými způsoby: totálním zhroucením technické infrastruktury, celosvětovou epidemií či ekologickou katastrofou. Základní myšlenka preperů spočívá v tom, že kdo nebude připraven, nepřežije. Budují si útočiště, připravují evakuační zavazadla, učí se přežít v divočině. Kniha Václava Cílka a Ferdinanda Šmikmátora Ruka noci podaná jednak popisuje život a motivy preperů (zejména těch amerických), jednak shrnuje praktické rady, jak se všichni můžeme alespoň trochu na případné těžké časy připravit. Paranoiky z vás tato kniha neudělá, nenaleznete v ní téměř nic, co by trampové, zálesáci, čtenáři foglarovek a kdekterá vesnická babička neznali. Avšak právě tyto znalosti a dovednosti se z naší společnosti pomalu vytrácejí.

Jaroslav Rudiš: Český ráj
Labyrint 2018, 184 str.

Václav Cílek, Ferdinand Šmikmátor a kol.: Ruka noci podaná Základy rodinné a krizové připravenosti Dokořán 2018, 408 str.

Ke stému výročí Československa přinášíme dva tipy. Jedním z nich je nový, velmi čtivý a dosti objevný Masarykův životopis od Pavla Kosatíka, Jiný TGM. Druhým je pak výpravná, velká těžká publikace, Literární kronika první republiky, kterou vytvořil kolektiv vedený Petrem Šámalem. Pokud je někdo z vašich blízkých nadšený čtenář autorů Čapka nebo Nezvala a rád obchází antikvariáty, může být kronika výbornou inspirací pro vánoční dárek.

Pavel Kosatík: Jiný TGM Paseka 2018, 424 str.

Petr Šámal a kol.: Literární kronika první republiky Academia 2018, 520 str.

A na závěr dávka optimismu. V českém překladu vyšla vlivná a důležitá kniha švédského lékaře, statistika (a polykače mečů), Hanse Roslinga, bohužel již zesnulého. Kniha má název Faktomluva a na statistických datech dokládá, že svět je na tom dnes lépe, než kdy dřív a zejména lépe, než si myslíme. Ukazuje, proč interpretujeme události temněji, než je potřeba a odhaluje také špatnou práci se statistikami. Naprostá nezbytnost jako zbraň proti fake news a proti špatné náladě.

Hans Rosling: Faktomluva. Deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají Jan Melvil Publishing 2018, 352 str.

Petr koubský