Loading...

Státní
opera

Tři roky se intenzivně pracovalo na rekonstrukci Státní opery v Praze. Ta otevřela své brány všem milovníkům kultury symbolicky 5. ledna tohoto roku. V ten čas totiž uplynulo přesně 132 let od prvního otevření.

Co je nového ve Státní opeře?

Komplexnější opravy si Státní opera naposledy zasloužila v 70. letech minulého století. Dnes se díky nedávno dokončené tříleté rekonstrukci chlubí novým jevištěm, kterému nechybí ani unikátní točna. Ve druhém podzemním podlaží vznikla moderní zkušebna s vynikající akustikou, renovovány byly i další zkušebny, baletní, orchestrální i sborový sál a také zázemí umělců. Nový vzhled má také provozní část budovy. „Na opravách se podílelo mnoho restaurátorů. Ti měli za úkol vyčistit monumentální nástěnné malby Eduarda Veitha na stropě auditoria i vzácné fresky,“ doplňuje tiskový mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Návštěvníci si užívají také nová křesla v hledišti a potěší je osobní čtecí zařízení, kde si mohou vybrat z několika titulků.

Nechybí nová opona, originál zmizel v roce 1945

Státní opera v rámci rozsáhlé rekonstrukce dostala i novou oponu. V průběhu posledních dvou let na ní pracoval tým pod vedením uměleckého ředitele sekce výroby Národního divadla Martina Černého. Ten spolupracoval se studenty katedry scénografie DAMU. „Nová opona vznikla v našich dílnách podle návrhu původní opony Eduarda Veitha, kterou návštěvníci viděli při prvním otevření Státní opery. Za unikátním dílem se skrývá více než 1000 hodin pečlivé práce,“ říká Tomáš Staněk. Ptáte se, kam se poděl originál? Ten se záhadně ztratil v roce 1945. Před rekonstrukcí diváky v opeře vítala opona akademického malíře Antonína Střížka.

Historie dýchne i do repertoáru

Historie se promítá také do programu, který „staronová“ Státní opera nabízí. „Současná dramaturgie Státní opery musí čerpat ze své historie. Už od svého založení hrála významnou roli v evropském operním životě. Absorbuje, ale také vytváří nejdůležitější umělecké impulzy dané doby, vždy v dialogu s jinými evropskými operními domy, kde hostuje mnoho předních světových umělců té doby,“ vysvětluje umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen. Právě pro něj je velkou inspirací skladatel Alexander Zemlinsky, který v letech 1911 až 1927 působil v roli hudebního ředitele Státní opery.