Loading...

Slunce
v hlavě i nad
hlavou

Brisbane, Queensland. Austrálie. Here we are. I když cestujete často a rádi, tohle přistání si budete pamatovat. Už proto, že jste před ním museli urazit hned dva dlouhé přelety. Jeden napříč celým eurasijským kontinentem, který vám dokonale rozhodí rozdíl mezi dnem a nocí, dneškem a zítřkem. A druhý ze severu na jih, přes nekonečný Pacifik, jenž vám udělá binec v ročních obdobích. Když jsem odlétal já, bylo v Česku minus deset a únor, při výstupu na brisbanském letišti bylo plus pětatřicet a vrcholící léto. Bylo devět ráno a chtělo se mi šíleně spát. Přitom mě čekal perný den, kdy jsem měl dorazit na Gold Coast, ubytovat se, zařídit si věci k tomu, abych se načas stal Australanem.

Jenže šok z času a podnebí jsou jen první z řady menších a větších otřesů, které na východním pobřeží zažijete. Ať už jde o peníze, ptactvo, intenzitu slunečního záření, prosluněnost místních duší, nedostatky vlastního těla, nekonečnost pláží, neuvěřitelnou krásu přírody i zcela nové měřítko vzdálenosti. Tak pojďme pěkně popořádku. K penězům. Protože Austrálie je drahá. Řečeno s klasiky, je tak drahá, že i kdyby byla o polovinu levnější, je pořád dost drahá. V posledních letech se úspěšně pere s Norskem, Islandem nebo Švýcarskem o pozici nejdražší země světa. Což může být nepříjemné. Jídlo v restauraci je obvykle kolem tisícovky, za malé pivo dáte ke dvěma stovkám, za malý pokoj dáte tisícovku na den i při tříměsíčním pronájmu. Koeficientem krát čtyři můžete ale násobit prakticky cokoli, co v Austrálii kupujete.

Jenže to dáte rádi. Protože je to země naprosto neuvěřitelného přírodního bohatství. Nad hlavami se vám prohání pestrobarevní ptáci. V parcích vás předbíhají klokani. Na pláži potkáte velké ještěry, na stromech vidíte koaly, v oceánu žraloky. To všechno vidíte i v „civilizaci“. Třeba v Surfers Paradise, přesně pojmenovaném surfařském ráji přímo pod Gold Coast. Mimochodem, slovo pláž tu získává úplně nový význam. Není to přelidněné místo, v němž se davy turistů boxují o svá lehátka a slunečníky. Ale nekonečný, klidně stometrový široký pás heboučkého písku kolem pobřeží. Bez začátku a konce. Čeká na vás prakticky na celém východním pobřeží. V tropickém Cairns na severu Austrálie, v zemědělském Rockhamptonu, v exkluzivní mrakodrapové metropoli táhnoucí se od Brisbane po Gold Coast, v pitoreskním Byron Bay, omývá Sydney a míří až na jih k Melbourne. Všude tady vám stačí jen přijet k vodě. Najít si místo, na kterém můžete být klidně celý den úplně sami, a jen se koukat na oceán a myslet si, že válení u oceánu bylo vymyšleno jen kvůli vám. Také tu můžete – a na to opravdu velký pozor – v oceánu zmizet jednou provždy. Pokud ve městech vlají červené vlaječky, jež nedoporučují koupání ve vlnách Pacifiku, vědí Australané, co dělají. A protože každý Čech chce z principu své dobrodružné suchozemské duše vyzkoušet, jestli nepřehánějí, rovnou dám k dobru vlastní historku. Ať ji nemusíte zažít. Stojíte deset metrů od břehu, považujete se za solidního sportovce v nejlepších letech, a přesto se k břehu posouváte tempem třiceti centimetrů za minutu. Protože vás proudy písku a vody neustále vtahují do nekonečných lovišť. Cítíte, jakoby vaše nohy byly betonové sloupy, které se s každou vlnou posouvají zpátky.
Bojujete s vlnami a připadá vám to hrozně trapné, co se tu děje. A zatímco kousek před vámi lidé v klidu upíjejí virgin mojito v plážových barech, vaším tělem projíždí jedna adrenalinová vlna za druhou.

Brisbane, Austrálie

Jenže lidé, kteří si uvykli žít na východním pobřeží Austrálie, tu nemají k dispozici jen tyto nekonečné a fantastické pláže. Mají to třicet minut do hor, do deštných pralesů. Do míst, kde je teplota automaticky o deset stupňů nižší. Jsou tu neuvěřitelné vodopády, řeky, jezera, stromy, rostliny a zvířata. Můžete tu klidně strávit celý den, aniž byste měli pocit, že krása přírody někde polevuje. Naopak, budete pořád a pořád překvapovaní, kolik výjimečných scén se tu před vámi odehrává. Klidně až do chvíle, než se rozhodnete park opustit a sjet během čtvrt hodiny zpátky do některé z výstavních metropolí. Tam na vás téměř vždy čekají luxusní hotely, drahá auta, dokonale upravené parky s workoutovými plochami, vypohodované restaurace a skupinky místních chystající si barbecue v parcích. A pokud říkám téměř vždy, nelžu.

Tallebudgera Creek, Queensland, Austrálie

Queensland je neuvěřitelný v jedné věci. Nabízí 300 slunečních dní během roku, kdy tu teploty oscilují mezi 25 a 35 stupni. To přináší neuvěřitelný příval energie do duší místních obyvatel. Jistotu, že ráno vstanou, slunce už bude svítit a bude je provázet celým dnem. Až na dva měsíce, kdy teploty „padnou“ k patnácti stupňům, rozprší se a od oceánu začne foukat silný vítr. Vypohodovanost je také vlastnost, s níž se potkáte na každém kroku. „How are going, mate?“ zdraví vás se širokým úsměvem svalovci v tílkách, blondýny v bikinách, padesátiletí fotři od rodin i osmdesátileté vitální báby. I přestože už na první pohled vypadáte jako cizák. Neopálený, hubený, s divným outfitem a akcentem. Jako by tím dávali najevo, že každý jeden Australan byl kdysi dávno také divně vypadající přistěhovalec. Odpovídáte jim stejně širokým úsměvem, protože se to sluší.
Přesto si po celou dobu v Austrálii připadáte trochu jako cizí, ať chcete nebo ne. Protože při pohledu kolem vás vidíte úsměv a úspěch. Lidi na plážích jsou opálenější, krásnější, odpočatější, příjemnější než vy. Mají pocitově na všechno mnohem víc času. Přitom jezdí v drahých autech, vezmou do rukou značkové surfy a večer jdou do baru sbalit hezčí holku. Zatímco vy tu často sedíte, přemýšlíte nad každým investovaným dolarem a vidíte v zrcadle spoustu nedokonalostí. Ale co na tom záleží, když vám nad hlavou létají pestrobarevní ptáci, obloha je neustále kýčovitě modrá, pláže nikde nekončí a příroda neustále kouzlí. Prostě se jeden den stanete Australanem.