Loading...

Co byste si měli přečíst

O Rusku…

Nové knihy vycházejí každý den. Nikdo nemá šanci nejen všechny přečíst, ale ani poznat, co za přečtení stojí. Od nynějška vám s tím budeme trochu pomáhat.

Mnoho Čechů Rusko nijak zvlášť nemiluje, což je z historických důvodů nejspiš nevyhnutelné. A většina Čechů o něm skoro vůbec nic neví, což je chyba. Ta obrovská země v nedalekém sousedství se ignorovat nedá. Začít můžete třeba knihou Nic není pravda a všechno je možné od Petra Pomerantseva. Její autor je Brit, který díky svému rodinnému původu mluví plynně rusky. Využil toho a jako mladý televizní profesionál strávil v Moskvě skoro deset let, udělal tam kariéru v komerční televizi TNT – a pak sepsal, co tam viděl a zažil.

Rusko vidí jako nový typ civilizace, jaká tu ještě nebyla. Civilizace, která si libovolně bere nesourodé prvky ze Západu, Východu i vlastní minulosti a nestará se o to, že z nich nikdy nemůže vzniknout ucelený systém. Zásadní slovo v takovém světě mají lidé z PR, z médií a tzv. političtí technologové – jde o profesi, která jinde než v Rusku (přinejmenším pod tímto názvem) neexistuje.

„Měl jsem pocit, že realita je vlastně tvárná, že v té zakouřené místnosti sedím s kouzelníky Prospery ze Shakespearovy Bouře, kteří dokážou promítnout na postsovětské Rusko jakoukoli realitu, již si zamanou.“

Pomerantsev si důkladně všímá toho, jak se ruská společnost naučila žít s rozpory, které by jiní lidé pokládali za neslučitelné. Jak lidé zvládají dvojí morálku, dvě reality.

„Ale tato rozštěpení poskytují taky značné pohodlí – veškeré své viny můžete nechat ulpět na vašem „veřejném“ já. Ten, kdo rozkradl rozpočet / vyrobil propagandistickou show / klekl si před prezidentem na kolena, to jste nebyli vy, to byla jen role, kterou jste hráli; ve skutečnosti jste dobrý člověk. Nejde přitom ani tak o popření. Ani o potlačování temných tajemství. Všechno, co děláte, všechny své hříchy jasně vidíte. Jen si prostě reorganizujete svůj citový život tak, že je vám to jedno.“

Fakta, která Pomerantsev uvádí, často vypadají neuvěřitelně, ale přestože je kniha v Rusku (a občas i jinde) samozřejmě tvrdě kritizovaná, ještě nikdo ho nenachytal při věcné nepřesnosti. Je ale pravda, že jde o osobně laděnou reportáž, která se nevyhýbá bizarnostem.

Peter Pomerantsev: Nic není pravda a všechno je možné: Surreálné srdce nového Ruska, Dokořán 2016.

Michail Zygar. Všichni muži Kremlu: Stručná historie dnešního Ruska, Pistorius & Olšanská 2016.

Pokud chcete naopak tvrdá fakta, sáhněte po knize Michaila Zygara Všichni muži Kremlu. Je to historie Ruska od doby Putinova nástupu k moci po anexi Krymu, tedy v podstatě po dnešek. Je napsaná s nadhledem až neuvěřitelným. Zygar potlačil své názory opozičního novináře (pracuje pro televizi Dožď, která je dnes mezi mainstreamovými ruskými médii nejkritičtější k režimu) a popsal suše fakta – většinou na základě rozhovorů s politiky. Jde o nesmírně užitečný pohled dovnitř ruské politické scény, kterou cizinci mylně vnímají jako monolit.

To, čemu běžně říkáme „Putin“, je podle Zygara vlastně velký a nesourodý kolektiv, uvnitř nějž probíhá tvrdý mocenský boj. Autor nešetří ani mnohé západní politiky a líčí jejich vztahy k Putinově Rusku chladně a objektivně.

…a dalších jiných světech

Jiné verze nových civilizací objevuje sci-fi. Jak vymyslet budoucnost, když současnost je již fantastická a šílená víc než dostatečně? Zkušený autor bestsellerů Daniel Suarez to ve své novince Change Agent zkouší přes biotechnologie. Děj zasazený do roku 2045 se odehrává ve světě, kde Silicon Valley zkrachovalo, software a hardware jsou levnou komoditou a veškerý pokrok se odehrává v oblasti genetických manipulací – a v ze-mích, které se nenechaly spoutat etickými regulacemi, tedy mimo Západ. Jestli se vám tahle kniha zalíbí, přečtěte si od velmi talentovaného Suareze cokoli dalšího.

Česká verze biorevoluce vypadá… česky, těžko to říci jinak: v novele Emila Hakla Umina verze stvoří umělou bytost dva podivní dědulové v garáži na pražské periférii. Hakl, možná nejlepší český žijící prozaik, tuhle praštěnou vizi rozvíjí elegantně a s obrovským citem pro atmosféru hospod, špinavých parků, pavlačových činžáků a neznámé budoucnosti. Knihu doplňují hypnotické ilustrační fotky umělé bytosti reprezentované záhadnou modelkou.

Bližší budoucností než biotechnologickou je však ta digitální. Martin Ford v knize The Rise of the Robots, kterou se od sci-fi vracíme k realitě, zkoumá důsledky masivní automatizace pro ekonomiku. Čeká nás masový blahobyt, masová nezaměstnanost, či obojí? Kde se vezmou nové profese, když roboti vymažou ty stávající? Je to reálná starost a budeme se jí muset zabývat dřív, než si myslíme. Fordova kniha je na toto téma zatím to nejlepší, co mi přišlo do ruky.

A závěrem – o budoucnosti nás může poučit také minulost, často spíš ta vymyšlená než skutečná. Víme, kdo byl Odysseus a všichni umíme vyjmenovat aspoň pár řeckých bohů, ale o severských nás ve škole neučili nic. Thor, Odin, Freya, Loki? Jestli se chcete dovědět víc o tomto dalším kořenu evropské kultury, přečtěte si Norse Mythology od Neila Gaimana. Není pro odborníky, ale pro normální lidi, což je u tohoto tématu vzácné. Moderním jazykem vypravuje staré příběhy. Co od knihy chtít víc?

Daniel Suarez: Change Agent: A Novel, Penguin 2017.

Emil Hakl: Umina verze, Argo 2016.

Martin Ford. The Rise of the Robots: Technology and the Threat of Mass Unemployment, Basic Books 2015.

Neil Gaiman: Norse Mythology, Bloomsbury Publishing 2017.