Někdy to vypadá, že parta superboháčů ze Silicon Valley má teorie spiknutí týkající se Nového světového řádu za praktický návod k jednání. Skvěle do nich zapadá zřízení nejlépe financovaného startupu všech dob, který se jmenuje Altos a nemá vytvořit nic menšího než elixír věčného mládí.
Trojici zakladatelů tvoří Rick Klausner (donedávna ředitel amerického Národního institutu pro výzkum rakoviny), Hans Bishop (ředitel společnosti GRAIL zaměřené na metody včasného odhalování nádorových onemocnění) a Yuri Milner (rusko-izraelský podnikatel a investor, zakladatel DST Global, což je pravděpodobně nejvlivnější investiční firma světa, zaměřená na internetové společnosti v pokročilé fázi).
Cílem Altosu je prozkoumat a pozměnit stárnutí na buněčné úrovni. Buňky v našem těle se neustále obměňují. Nikdy už ale nejsou tak kvalitní jako na samém začátku cesty – ve stádiu embrya, jehož tkáně se teprve začínají vyvíjet. A čím jsme starší, tím je to horší: mechanismy, které brání vzniku nádorů, slábnou. Slábne také imunitní systém. Hromadí se přepisovací chyby v DNA. U starších jedinců už zkrátka tělo neplýtvá energií na kvalitní údržbu. Z evolučního hlediska je to pochopitelné: když máte rozmnožování a případně počáteční nutnou péči o potomstvo za sebou, už tady vlastně k ničemu nejste.
Vědci postupně identifikovali několik biochemických řetězců, které se stárnutím bezprostředně souvisejí. Konečným cílem Altosu je zasáhnout do nich, pozměnit je. To může vést k prodloužení života jako takového, ještě důležitější však je, aby to byl život kvalitní, nezatížený postupnou degenerací těla a mysli, neomezený civilizačními chorobami.
Není to první pokus svého druhu. Už v roce 2013 vznikla společnost Calico Life Sciences. Patří do skupiny Alphabet, hlavním investorem je Larry Page, a má-li nějaké zajímavé výsledky, mlčí o nich. Podobně je tomu s firmou Human Longevity, kterou společně založili Craig Venter (biolog, který vedl jeden ze dvou paralelních projektů historicky prvního sekvenování lidského genomu) a Pater Diamandis (podnikatel zaměřený na futuristické technologie, stojí za projekty X Prize a Singularity University). Ani ta zatím nedospěla k ničemu, čím by se pochlubila.
Altos však má ve svém arzenálu kromě zmíněných tří miliard dolarů také čtyři nositele Nobelovy ceny (Šinja Jamanaka, David Baltimore, Jennifer Doudna a Frances Arnold), pokročilé systémy umělé inteligence a samozřejmě disponuje všemi veřejně publikovanými výzkumnými výsledky, jichž za několik posledních let významně přibylo. Ani to nemusí stačit, dost možná je na rozhodující průlom ještě příliš brzy a bude potřeba akumulovat poznatky dalších několik desítek let. Jenže Yurimu Milnerovi je šedesát let a jestli chce mít z výzkumu bezprostřední osobní prospěch, déle čekat nemůže. O jeho společnících platí totéž.
Máme tu starý známý příběh o boháči, který si chce za peníze koupit nesmrtelnost. V mýtech všech národů světa to končívá špatně. Takovéhle transakce bohové odmítají (Zeus udělal výjimku u Dionýsa, ale to byl koneckonců jeho syn) a pokusy o přechytračení trestají, někdy hodně ošklivě. Přeloženo do střízlivějšího jazyka, smrt v přiměřeném věku se zdá být podmínkou života druhu, je tudíž evolučně žádoucí.
S tímhle uvažováním je ale také třeba zacházet opatrně, jinak se nám může přihodit, že budeme jako vzpouru proti bohům – či evoluci – interpretovat i antibiotika a nezávadnou pitnou vodu. Výtečnou ilustraci k tomu poskytují úmrtnostní tabulky. Žena narozená v tehdejším Československu v roce 1920 měla ve chvíli svého narození statistickou vyhlídku, že se dožije necelých padesáti let (přesně 49,78). Děvčátko narozené v Česku roku 2016 před sebou mělo při narození průměrnou vyhlídku na 81,83 let života. Za pouhé století třicet let navíc!
Mimochodem, v dnešní době před sebou máte statisticky nejdelší život ve chvíli, kdy se narodíte. Roku 1920 to bylo jinak, tehdy se vaše očekávané dožití do dvou let věku prodlužovalo, až pak začalo klesat, protože dnes je v bohatých zemích kojenecká úmrtnost zanedbatelná, tehdy ne.
Dvacáté století bylo v prodloužení života bezprecedentní, nikdy dřív v historii lidstva k podobnému pokroku za tak krátkou dobu nedošlo. A bez přispění vědy přinejmenším na takové úrovni, o jakou se snaží Altos, se podobný skok už nikdy neuskuteční znovu. Jednodušší možnosti jsou, zdá se, už vyčerpány.
