Projekt odhalil mimo jiné alarmující zastaralost klavírů na základních uměleckých školách (ZUŠ). Průměrné stáří klavíru na nadací vytipovaných školách bylo 49 let.
„Dlouhodobě na to upozorňujeme. Nejsou výjimečné situace, kdy rodiče talentovaného dítěte sami investují do kvalitního klavíru doma. Jenže dítě, pokud se má rozvíjet, potřebuje výuku ve škole, která často probíhá na zastaralém nástroji a pak se žáci zbytečně trápí,“ uvedla Zuzana Ceralová Petrofová, jednatelka a ředitelka společnosti Petrof, nejvýznamnějšího výrobce klavírů v Česku.
Nové informace i hlad škol po nových nástrojích nadaci přiměly k tomu, že v souvislosti s předáním původně odmítnutých klavírů vyhlásila veřejnou sbírku na nástroje pro dalších 45 škol. Stejně jako ty, do kterých putovaly první klavíry, i další školy, které by si dovybavení zasloužily, do výběru doporučila odborná komise. Posuzovala přesně stanovené parametry, například rozpočet školy, počet studentů, kulturní zázemí a dostupnost hudebního vzdělání, výši školného, úspěchy studentů na hudebních soutěžích nebo třeba průměrné stáří nástrojů a počet klavírů na škole.
„Hned na začátku jsme řekli, že nástroje by měly směřovat tam, kde se kromě zmíněných kritérií mohou frekventanti pochlubit úspěchy v hudebních soutěžích. Odborná komise brala v potaz i lokalitu, v níž konkrétní ZUŠ funguje, a snažili jsme se upřednostnit chudší regiony,“ vysvětluje Luboš Veselý, ředitel nadace KKFF.
V listopadu 2020 byly vybrány školy a bylo zřejmé, že tím to neskončí. „Koncem roku 2020 už nám bylo jasné, že chceme v této aktivitě pokračovat. Přesvědčila nás o tom jednak neutěšená situace na školách, o které jsme se dozvěděli právě díky detailní práci odborné komise, ale také ohlas veřejnosti a konkrétních dárců, kteří se do projektu spontánně zapojovali,“ říká Štěpánka Komárková, spoluzakladatelka KKFF.
Sbírka běží prostřednictvím webu pianadoskol.cz a dárce si může vybrat mezi podporou projektu jako takového nebo přispět na konkrétní školu – to dává prostor rodičům či konkrétním komunitám. Podle Luboše Veselého přispěla do sbírky řada menších či velkých dárců nejen z Čech, ale také například z Velké Británie nebo USA. Zafungovala i komunitní podpora konkrétních ZUŠ, např. v Poličce se podařilo mezi rodiči a místními obyvateli vybrat na polovinu pianina, druhou pak doplatil větší dárce, společnost Cleverlance. Firma AUTOCONT poté přispěla na nové pianino pro ZUŠ Staňkov. „Lidé často věnují peníze škole ve městě, kde například vyrůstali,“ doplňuje Veselý. Významným počinem podle něj byl i dar pěti pianin přímo od výrobce klavírů společnosti Petrof.
Projekt mimo jiné ukázal, že na prvních 56 vybraných školách bylo průměrné stáří klavíru 49 let. Škola s nejmodernějším vybavením měla nástroje, jejichž průměrný věk byl 17 let, a škola s nejstarším vybavením měla klavíry, jejichž průměrný věk byl 79,1 let. „Velké kulturní stánky mění klavírní křídla po pěti až sedmi letech. Pro potřeby výuky na školách je záhodno obnovit klavíry po deseti, maximálně po patnácti letech. Samozřejmě za předpokladu pravidelné údržby,“ okomentoval situaci Jan Simon, odborný garant komise a intendant Akademie klasické hudby.
Nové informace jsou podle jeho vyjádření důležité i proto, že se díky nim povedlo alespoň částečně zmapovat ekonomickou situaci v základním a obecném hudebním vzdělávání a bylo možné popsat nástrojové vybavení konkrétních škol. Podle Simona bude tato zjištění do budoucna využívat Rada základních uměleckých škol ČR pro jednání se zřizovateli škol i s ministerstvem školství.
